Svatba
Soubor má ve svém repertoáru scénické ztvárnění svatebního obřadu na Zlínsku. „Svatební obřady doprovázely nejkrásnější a nejsrdečnější písně a spolu s nimi také hudba a tanec“, píše František Bartoš ve svém díle Moravská svatba o svatbě na Zlínsku Obřad začíná slavnostním čepením nevěsty, jejím zařazováním mezi vdané ženy. Vdané ženy za zpěvu obřadních písní odebírají nevěstě panenský úbor s hlavy částku po částce: věnec, tkánku, pentle, a doprovází tento akt řadou úkonů a zvyků stejně jako obřad zahalení vlasů mladé ženy do šátku. Po této formální vážné části začíná část veselá, během níž je nevěsta „prodána“ ženichovi. Následuje společné veselí
Do světa
Hlavním zdrojem obživy na Valašsku, kromě chovu ovcí, byla rukodělná výroba. Výrobky chodili lidé prodávat daleko za hranice rodného kraje. Jednotlivé taneční úseky jsou volně spojeny postavami kupců, kteří putují po dědinách a nabízejí své zboží: cepy, šindele, vařechy, kopisty, metly... Všechny tyto výrobky slouží jako rekvizity tanečníkům a tanečnicím: děvčata rozverně skáčou přes roztočené cepy, chlapci nakupují šindele a furiantsky si s nimi pohazují, do taktu řinčí vařečky a písty na prádlo. Jako připomínka „ševcovského“ města Zlína v polovině pásma přichází žertovný párový tanec stylově nazvaný „ševcovský“, celé číslo končí veselým tanečním rejem na jarmarku.
Svatojánská noc
V lidových pověrách se přisuzoval zvláštní význam Svatojánské noci. Tato noc měla zvláštní význam pro mladé dívky, které chtěly získat svého milého. Pouze v tuto noc měly byliny čarovnou moc. Dívky proto v tuto noc sbíraly v lesích a na lukách čarovné byliny a stíraly rosu, aby očarovaly svého milého. Zejména z první části tanečního čísla mystika čarodějné noci přímo sálá. Dívky pletou věnečky a zažehají čarovný oheň. Potom přichází emočně velmi silná polosnová část, kdy chlapec ve snu putuje za svou milou, získává její srdce, ale ona mu nakonec mizí. Tanec končí společným rejem kolem svatojánského ohně.
Kúlané
Jedná se o párový tanec ze Zlínska, který se tancoval na různých slavnostech, obřadech, veselicích a tanečních zábavách. František Bartoš popisuje kúlanou ve svém díle takto:„Nejoblíbenějším, ba za stara takměř jediným tancem byla kúlaná. Hudebníci zasedli za stůl, první houslista obyčejně stál. Přistoupil šohaj, hodil dvougrošku na cimbál a zanotil píseň. Muzikanti ihned vpadli v jeho zpěv a hráli píseň tu, jíž se taktéž jako tanci „kúlaná“ říkalo. Jedna kúlaná trvala třeba čtvrt hodiny i déle. Při tom ruce a nohy a všecko tělo ustavičně taktem se pohybovalo a každá žilka v těle hrála.“
Březůvky
Kousek od Zlína, vlastně už za kopcem od Zlína směrem na jih začíná oblast Luhačovické Zálesí. Tento region se vyznačuje řadou specifických tanců a taktéž svým krojem. „Březůvky“ jsou třípárový dynamický tanec s velmi pěknou gradující choreografií.
Stará uherská
Ukázka tanců z jižního Valašska. Tyto tance jsou charakteristické svým temperamentním rytmem a specifickým tanečním krokem. Ten je odvozen od starých uherských tanců, které byly na Valašsko zavlečeny z jižního Slovenska.
Točené
Točená je pro Valašsko typický svižný točivý tanec. Jedná se o tanec párový. Jako většina těchto tanců začíná zpěvem hocha, následuje individuální projev hocha a dívky a společné víření. Soubor má ve svém repertoáru jak vícepárovou točenou, tak i sólový milostný tanec.
Polky
Jeden z typických českých tanců je polka. Tento tanec je jedním z nejznámějších tanců na světě. Škádlivý taneček valašských polek je postaven na této melodii a zobrazuje rozverné dovádění dívek a chlapců.
Odzemek
Charakteristický mužský tanec z Valašska. Tanec začíná zpěvem a pomalými krokovými figurami, postupně se zrychluje a kroky přecházejí ve skoky a výskoky.
Regrúti
Toto taneční číslo znázorňuje odchod chlapců na vojnu a jejich loučení s rodným krajem a především potom se svou milou.
Křižáky
Specifický tanec z oblasti Valašských Klobouk. Jmenuje se Křižák, protože se tančil vždy do kříže, tedy páry proti sobě. Je to vlastně předchůdce amerických čtverylkových tanců.
Vizovsko
Jedná se o soubor valašských figurálních tanců z Vizovska.
Starodávný
Jedná se o vznosný tanec v ¾ rytmu charakteristický pro oblast Rožnovska.